Dokončení studia

Zásady pro vypracování bakalářské práce

Bakalářská práce prezentuje výsledky experimentální práce studenta pod vedením vedoucího bakalářské práce. Předkládá se v souladu se Studijním a zkušebním řádem MU v elektronické podobě ve formátu PDF do Archivu závěrečné práce v rámci Informačního Systému (IS) Masarykovu univerzity (pokud není třeba fyzický exemplář neveřejné práce pro MŠMT). Samostatná práce musí být sepsána jasně a srozumitelně, bez gramatických a logických chyb (kontrola jazykovými editory), vyhýbáme se laboratornímu slangu a zbytečným anglikanismům. Formát strany A4, doporučuje se řádkování 1.5, obvyklé fonty (Arial, Calibri, Times New Roman) velikosti 12, okraje stránky 2 cm, zarovnání do bloku. V případě tisku a vazby je třeba zohlednit plochu levého okraje pro vazbu. Práce musí být předložena v kvalitní grafické úpravě. Student je povinen před obhajobou odstranit všechny faktické chyby v rukopisu, které jsou mu v posudku vytknuty vedoucím, oponentem nebo je sám zjistí. V případě chyb většího rozsahu lze řešit vložením listu „errata“. Možné zpracování je uvedeno ve vzorových šablonách, které jsou k dispozici v ISu, kde najdete i návod k jejímu používání, který si v případě jejího využití prosím důkladně prostudujte.

 

1. Členění práce

Práce musí obsahovat kapitoly podle instrukcí uvedených v „Opatření děkana č. 3/2019 (Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU“). Rozsah samotného textu bakalářské práce, zahrnující první stranu Teoretické části a poslední stranu se Závěrem, je 30 až 40 stran. Nedodržení stanoveného rozsahu povede ke snížení hodnocení.

  • Zpracování samotného textu zahrnuje následující kapitoly:
    • Obsah: Uvádí názvy a číslování kapitol a odkazy na stránky. Příliš podrobné členění na podkapitoly (např. 4. řádu) není vhodné z důvodů malé přehlednosti.
    • Seznam zkratek: Obsahuje obvykle seznam méně běžných zkratek a definuje jejich význam. Neuvádět v seznamu běžné zkratky jako ATP, NADH. KoA, FAD, apod. Vedle tohoto seznamu se význam zkratky uvede v závorce při jejím prvním použití v textu.
    • Úvod: Maximálně jedna strana představující krátký informativní vstup do problematiky.
    • Teoretická část: Obsahuje literární rešerši a údaje nutné k pochopení smyslu práce včetně odkazů na výsledky dosažené předchůdci. Jedním z hlavních kritérií v rámci hodnocení této části práce je výstižnost literární rešerše a její vztah k výsledkům práce. Součástí je definování cílů bakalářské práce uvedených a číslovaných na zvláštní stránce (Cíl práce). Délka teoretické části by neměla přesáhnout přibližně polovinu rozsahu samotného textu práce. Literární rešerše má být samostatnou prací studenta, je proto nevhodné ji doslova opisovat od předchůdců (včetně chyb).
    • Materiál a metody: „Materiál“ zahrnuje charakterizaci biologického materiálu a soupis méně běžných chemikálií, včetně jejich původu, což platí zejména pro enzymy, protilátky, méně běžné substráty, inhibitory, aj. „Metody“ představují úplný a bezchybný popis metod tak, aby mohly být podle tohoto návodu opakovány dalšími pokračovateli. Soupis přístrojů a výše jmenovaných chemikálií neuvádět ve zvláštní kapitole, ale organicky včlenit do popisu metod na patřičném místě v kapitole Materiál a metody (jak je běžné v renomovaných časopisech). Bližší údaje uvádět pouze u speciálních a méně běžných laboratorních přístrojích, je-li takový popis funkční.
    • Výsledky: Logicky vysvětluje motivace, provedení, výsledky a interpretaci postupně jednotlivých experimentů s případnou specifikací konkrétních podmínek, pokud přímo nevyplývají z části Materiál a metody. Může být členěno na logické podkapitoly opatřené výstižným nadpisem. Každý odstavec popisující konkrétní experiment musí obsahovat 1) úvodní větu – jaké jsou motivace, 2) popis, co bylo uděláno, 3) závěrečnou větu – jaký je závěr. Obrázky se číslují arabskými číslicemi (postupně od prvního obrázku v teoretické části), následuje název a legenda s popisem symbolů použitých v grafech a jiných potřebných údajů (lze zde shrnout zásadní podmínky experimentu), to vše je uvedeno pod obrázkem. Zdroj neupravených nebo upravených obrázků a schémat (týká se spíše teoretické části) musí být pro potřeby bakalářských prací správně citován. Tabulky se označují římskými číslicemi, následuje název, vše nad tabulkou (na rozdíl od legend obrázků). Další informace, jako vysvětlivky zkratek a pojmů, podmínky, aj. se uvádějí pod tabulkou. Legendy obrázků i tabulek mají být pochopitelné i bez nutnosti hledání dalších informací v textu práce. Obrázky a tabulky se vřazují plynule do textu tak, aby nebylo nutno v práci zbytečně listovat. Je-li informace z tabulky a obrázku totožná, uvádí se jen jeden způsob. Rozsáhlejší data je možno uvést na konci práce formou příloh.
    • Diskuse: Kapitoly „Výsledky a Diskuse“ mohou být oddělené i spojené v jednu kapitolu „Výsledky a diskuse“, podle charakteru a výsledků práce. V rámci diskuse je vhodné respektovat strukturu výsledků. Nejde však o zopakování („převyprávění“) výsledků. Diskuse interpretuje a komentuje dosažené experimentální výsledky a odhaluje jejich smysl a význam. Konfrontuje vlastní výsledky s literaturou (na základě citací) a tím dokumentuje jejich originalitu. Je zde prostor na vysvětlení rozporů, nejasností či protichůdných výsledků, prezentování závěrečných modelů a hypotéz. Vyhýbáme se zbytečným spekulacím, které nemají podklad.
    • Závěr: Ve formě strohých vět se zde shrnou dosažené výsledky a význam práce, v rozsahu maximálně jedné strany (obvykle polovina i méně). Kapitolu lze realizovat souvislým textem nebo členit do odstavců, příp. odstavců číslovaných. Rozsahem omezený Abstrakt, uložený v Archivu (viz „Opatření děkana“, čl. 7 a 8) má mít ve formě jednoho odstavce podobnou obsahovou náplň.
    • Literatura: Práce má obsahovat minimálně 15 citací článků v indexovaných časopisech nebo kapitol odborných knih, kdy práce by neměla obsahovat více než 60 citací. Je třeba vybrat styl uplatňovaný v některém renomovaném vědeckém časopisu a ten pak důsledně dodržovat v celé práci (v textu i seznamu literatury). Lze citovat i internetové odkazy (vždy s uvedením roku, ač každý takový odkaz je problematický, neboť není zaručena trvalost zdroje informace) a osobní sdělení (pouze uznávaných autorit). Pokud citujete článek, dáváte najevo, že plně znáte a chápete jeho obsah (nejen abstrakt) a článek máte k dispozici.
    • Seznam příloh: Pokud je potřeba doložit přílohy, ty se vřadí na úplný konec práce.
2. Terminologie

Používáme zásad vypracovaných Národním komitétem pro biochemii a molekulární biologii. Obecně používané výrazy patřící do běžné slovní zásoby se píšou v souladu s českým pravopisem (analýza, syntéza, teorie, metoda, atd.). Názvy organismů se píšou kurzívou. Označení chemických látek se píše zásadně v souladu s odborným názvoslovím, klasicky: glukosa, nukleosid, adenosin, dehydrogenasa, lysin, glukosyl, methionin, methyl, atd. Jednotky: lze uvádět zlomkem (mg/l), doporučuje se však forma s indexem, zejména u jednotek složených z více než dvou symbolů (mezera nebo tečka mezi symboly: mg l-1 s -1 ). V případě vyjádření molární koncentrace lze použít mol l-1 nebo M.

​​

You are running an old browser version. We recommend updating your browser to its latest version.

More info